Rychlost, ale hlavně obří kapacita. Milimetrové vlny už ve světě využívají

Oblast milimetrových vln je nedílnou součástí budoucností 5G sítí. Jde o frekvence v pásmu desítek GHz, v EU je pro toto využití harmonizována například pásmo 26 GHz. Rozvoj mmWave, jak se technologie také označuje, je ale v Evropě zatím relativně pozvolný, často se čeká na vyčlenění pásma a aukce. Ve světě ale již milimetrové vlny fungují.

Práce na budoucím komerčním zpřístupnění pásma milimetrových vln nedávno odstartoval Český telekomunikační úřad. Cesta k využití sítí v praxi bude ale ještě zdlouhavá a svůj vliv na to jistě bude mít i stále probíhající pandemie nemoci Covid-19. Ve světě už ovšem různá pásma mmWave pro 5G sítě využívají. Jde o frekvence v rozsahu od 24 do 100 GHz, evropské a v Česku právě zvažované pásmo tedy patří na spodní okraj spektra.

Hlavní baštou mmWave jsou USA, tamní operátoři pokrytí touto technologií šíří velmi rychle. AT&T pokryl vybraná velká města, v jeho stopách pak jdou i T-Mobile a Sprint, dva operátoři, kteří momentálně pracují na spojení do jednoho celku. Daleko jsou ve využití milimetrových vln také v některých asijských zemích. Průkopníkem je například Singapur, technologie se rychle šíří třeba v Japonsku, Jižní Koreji nebo na Tchaj-wanu. V Číně zatím s využitím pásma vyčkávají, lze však očekávat rychlý budoucí rozvoj.

I v Evropě už jsou některé státy a někteří operátoři na využití pásem mmWave připraveni. Ještě letos by měli příděly rozdělit (nebo již byly přiděleny) v Dánsku, Finsku, ve Francii, Litvě, Lotyšsku a v Lucembursku. Z milimetrových vln se tedy na mnoha místech stane brzy relativně běžná záležitost. Pásma jsou určena k takzvanému kapacitnímu pokrytí, dosah milimetrových vln je tedy relativně malý, na druhou stranu přináší tyto frekvence vysokou kapacitu. Vhodné jsou tedy pro pokrývání oblastí s hustým výskytem uživatelů: ať už zalidněných veřejných míst, nebo třeba kancelářských budov.