Oběti konspirátorů často končí špatně. Mluvit s nimi je třeba zlehka

Lidé, kteří podlehnou vlivu konspiračních teorií, se velmi často dostávají do křížku se zákonem. V nejhorších případech pak končí ve vězení či si sami sáhnou na život. Podobných případů lze ve světě nalézt přinejmenším desítky a jeden – mediálně velmi sledovaný – je i v Česku. Mluvit s oběťmi konspiračních teorií přitom není podle psychologů úplně snadné.

Pro příklad, jak konspirátoři ovlivňují racionální smýšlení lidí, není třeba zacházet daleko do historie. Nedávný výbuch obytného vozu v Nashvillu, který významně poškodil telefonní ústřednu tamního operátora AT&T a vyřadil tak z provozu mobilní síť i za hranicemi státu Tennessee, dává FBI do souvislosti právě s konspiračními teoriemi o 5G sítích.

Podezřelý 63letý Anthony Quinn Warner, jehož stopy DNA vyšetřovatelé našli na místě činu, podle jedné z linií cíleně udělal z vozu bombu na kolech a odstavil jej v centru města. Vzhledem k tomu, že z vozu před výbuchem znělo varování, aby se lidé z jeho okolí vzdálili, nebylo zjevným cílem kohokoli usmrtit. Přesto si výbuch vyžádal nejméně tři zranění.

Aktuálně vše nasvědčuje tomu, že to byl sebevražedný atentát, při němž podezřelý zemřel. Exploze však byla natolik silná, že zjistit přesný scénář nějakou dobu potrvá. Hlasitě se však mluví o tom, že Warner propadl konspirační teorii, že sítě 5G mají sloužit ke špehování Američanů.

Konspirace v Česku

Avizovaný český příklad však s 5G sítěmi nesouvisí, jasně ale ilustruje, jak dezinformace mohou na racionální mysl jejich konzumentů dolehnout. Řeč je o sedmdesátiletém důchodci Jaromíru Baldovi, který v roce 2017 pokácel několik stromů na železniční tratě na Mladoboleslavsku s cílem dokázat všeobecné přesvědčení, že hrozba teroristických činů v Česku je v souvislosti s probíhající migrační krizí reálná.

„Měl jsem jen strašný živočišný strach o naši zemi, naše písničky.“

Takto Jaromír Balda v závěrečné řeči před Vrchním soudem v Praze hájil pokácení stromů na železniční trať na Mladoboleslavsku

Balda se stal prvním Čechem, který byl odsouzen za teroristický útok. Dostal čtyřletý nepodmíněný trest, letos v prosinci však byl podmínečně propuštěn s pětiletou zkušební dobou. Pokácení stromů na koleje a zanechání vzkazu naznačujícího spojitost s muslimskou obcí jeho obhájce označil za „exces“ v jinak „spořádaném životě“.

Balda, veřejně se hlásící ke hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury, zjevně v roce 2017 podlehl dezinformačním kampaním kolem uprchlické krize, které mimo jiné Okamura umně v kampani zneužíval. Hnutí se však od něj v průběhu soudního procesu distancovalo.

Jak mluvit s konspirátory

Fenomén konspiračních teorií, nejúčinněji se šířících pomocí uzavřených skupin na sociálních sítích (jak ostatně dokazuje například i tato případová studie Institutu pro politiku a společnost, PDF) či řetězovými e-maily, které si lidé hromadně předávají mezi sebou, tak aktivizoval i řadu významných psychologů. Ti řeší, jak s lidmi, kteří těmto polopravdám či přímo lžím podlehli, správně komunikovat. A shodují se zatím v jediném: hlavně klid!

Potřeba otevřeně o těchto tématech mluvit vzrostla v přímé souvislosti s období vánočních svátků, které jsou spojeny s návštěvami svých příbuzných. Na nich se pak často stává, že se potkají lidé jiného názorového azimutu, kdy každý bude přesvědčen o své pravdě, i kdyby byla stokrát racionálně vyvrácena. Rozkmotřit si své blízké však ničemu nepomůže a hádka nic nevyřeší, upozornil před svátky například britský sever BBC.

Hádka či vášnivá debata ničemu nepomůže

Mike West, autor knihy Escaping the Rabbit Hole

Jak tedy na to? V první řadě je třeba i při čelení zjevné lži zachovat klid. „Hádka či vášnivá debata často způsobí jen to, že si (oběť konspirátorů) jen upevní víru ve spiknutí,“ říká Mick West, autor knihy Escaping the Rabbit Hole (Únik z králičí nory) zabývající se oběťmi dezinformací. Psycholog Jovan Byford z Open University pak upozornil, že velkou překážkou v debatách je často silný emocionální rozměr, který do své víry lidé promítají. „Nejde jen o to, co je správné a co špatné. Ti lidé své pocity odporu často opírají o hněv a rozhořčení nad fungováním světa,“ říká.

BBC upozorňuje, že letošek navíc konpirátorům nadmíru přál. Vedle dění kolem koronaviru a nemoci covid-19 dostali příležitost ve volbách nového amerického perzidenta a další řady celosvětových událostí. Jejich oběti pak často podléhají kvůli strachu či úzkosti, který je v hloubi duše trápí. „Pokuste se těmto pcitům porozumět a k rozhovorům s přáteli a rodinou pčistupujte spíše s empatií,“ říká Claire Wardleové z neziskové organizace First Draft, která s dezinformacemi bojuje.“Trpělivě poslouchejte, co mají na srdci.“

Její „zlaté pravidlo“ zní: nikdy nikoho veřejně neodsuzujte za jeho názory, obrátí se to proti vám. „Pokud se rozhodnete diskutovat o konspiračních teoriích, nezavrhujte víru protistrany,“ souhlasí s ní Byford. „Vytvořte společnou řeč.“

Konspirace? Vlastní rozum!

Důležité je také podporovat takzvané kritické myšlení. Nejčastější argument, že se člověk řídí „svým vlastním zdravým rozumem“, má zásadní mezeru v přirozené vlastnosti člověka cíleně ignorovat informace, které jeho přesvědčení nepotvrzují. Téma pak vnímá jen okrajově, často v již zmíněných uzavřených skupinách na sociálních sítích a podobně. To vše z neověřených a pofiderních zdrojů.

„Mnoho lidí, kteří věří v konspirační teorie, se považují za zdravé skeptiky a samoučící se výzkumníky složitých problémů,“ říká Byford. „Vaším cílem není je od této zvídavosti odradit, ale vzbudit v nich zájem i o jiné zdroje na dané téma.“ Jistým směrem by mohlo být i zaměření se na možné benefity, které konspirátorům z daných informací mohou plynout. Poukázat například na to, že šíření této myšlenky podporuje prodeje toho či onoho produktu, přináší majiteli stránek profit ve formě reklamy a podobně.

KOMENTÁŘ: Vlastenci či extremisti. Dezinformace o 5G se hodí všem

Důležité je se také ptát. Otázky jsou podle mnoha odborníků mnohem účinnější, než holé vyvracení informací fakty. „Zaměření se na taktiku a techniky, které konspirátoři při šíření dezinformací využívají, je mnohem účinnější způsob než holé vyvracení těchto informací,“ říká Wardleová s tím, že je dobré volit dotazy s cílem odhalit například protichůdné informace, kterých lze v dezinformačních kampaních nalézt celou řadu.

„Když budete dotazy klást tak, aby si sami uvědomili tyto nedostatky v jimi prosazovaných teoriích, teprve pak je přimějete k pochybnostem. Až pak se člověk otevře a bude naslouchat i alternativním názorům,“ řekl BBC Phil, sám se označující za jednu z obětí konspirátorů.

Očekávání by ovšem neměla být přehnaná, protože člověk lapený konspiracemi se z této pomyslné „králičí nory“ bude hrabat pomalu a velmi složitě. „Uvědomte si, že se danému člověku právě obrátil život naruby a hledá vysvětlení. A zatímco konspirační teorie jsou jednoduché, silné příběhy, které vysvětlují dnešní svět, realita je složitá a chaotická a pro naše mozky je mnohem těžší ji zpracovat,“ upozorňuje Wardleová.

Laboratoř v Číně a vakcína Pfizer!

Konkrétním příkladem, na němž si lze funkčnost těchto doporučení vyzkoušet, může být i nedávný hojně sdílený hoax tvrdící, že „čínská biologická laboratoř ve Wu-chanu (čínském městě, odkud se nový druh koronaviru do světa rozšířil, pozn. red.) … patří společnosti GlaxoSmithKline, kterou vlastní farmaceutická společnost Pfizer! (která spolu s německou firmou BioNTech stojí za první RNA vakcínou proti covid-19, pozn. red.)„.

Celá teorie je zcela vylhaná.

Jan Cemper, Manipulatori.cz

Tuto nepravdu si lze přitom velmi snadno ověřit a pomocí cíleně a správně kladených dotazů v příjemci dezinformace i vyvrátit. Co by z tohoto smyšleného spojení Pfizer měl, je zřejmé na první pohled, ale ověřoval si příjemce další tvrzení, které v příspěvku zazněla? Zná například onu zmíněnou společnost GlaxoSmithKline? Ne? A společnost GSK? (onu firmu GlaxoSmithKline budou našinci znát spíše pod její zkratkou GSK)…

Prvním úspěchem takové debaty, která ovšem – vzpomeňte – musí proběhnout v naprostém klidu, by mohlo být vyvolání zvědavosti o danou společnost. Co je zač a co dělá? A jakou pozici vůči Pfizeru má? Nečekejte, že tato zjištění přijdou ještě během téže debaty. Nechte zkrátka pracovat onu přirozenou touhu po poznání, po potvrzení „své pravdy“. A možná že při onom hledání skutečně člověk zjistí, že GSK je přímý konkurent Pfizeru a celý příběh, včetně napojení na „mocné lidi světa“, naprostý nesmysl…

„Celá teorie je tedy zcela vylhaná,“ shrnuje ve svém rozboru tohoto hoaxu Jan Cemper, administrátor webu Manipulatori.cz, který se zabývá takzvaným fact-checkingem (více o fact-checking čtěte třeba zde).

ČTĚTE TAKÉ:

• Huawei Connect: Zelená budoucnost a rozvoj digitálního světa
• Už polovina světové populace může využívat 5G a chystá se 5.5G
• Huawei pomáhá tvořit zelený a klimaticky neutrální svět
• Dron s 5G je budoucnost zemědělství, ukazuje Huawei
• Řecký národní park chrání s pomocí Huaweie zvukový štít

5G 5G procesor 5G smartphone 5G smartphony 5G sítě Apple Astra Zeneca covid covid-19 Dezinformace dimensity ericsson fake news hoax huawei iphone konspirace Koronavirus mediatek Motorola nejlevnější 5G smartphone novinka O2 očkování očkování covid-19 Pfizer pokrytí procesor práce na dálku práce z domova připojení qualcomm realme rozvoj samsung smartphone snapdragon statistika t-mobile technologie vakcinace Vakcína vakcína covid vakcína mRNA xiaomi