Epidemie měnily svět. A také se měnily s ním

Pandemie vyvolaná virem SARS-CoV-2 jistě v mnoha ohledech změní svět. Ale i když za sebou zanechá miliony mrtvých a celou řadu dalších škod, vliv této pandemie bude jen těžko takový, jaký měly jiné v minulosti.

Samozřejmě můžeme začít zavlečením evropských nemocí na americký kontinent. Vlna ničivých epidemií, která prošla napříč Jižní i Severní Amerikou, zcela zásadně změnila rozložení sil mezi evropskými přistěhovalci a původními obyvateli.

Nemáme sice přesný odhad toho, kolik lidí na pravé neštovice a další – pro Evropany tehdy už banální – nemoci zemřelo. Je ovšem prakticky jisté, že dopad byl výrazně vyšší než například během epidemie „černé smrti“ v Evropě ve 14. století. Tato morová epidemie přitom stála život možná až třetinu obyvatel Starého kontinentu.

V obou Amerikách byly dopady epidemií evropských nemocí nepochybně horší. V některých oblastech „Nové Anglie“ ještě v první polovině 17. století docházelo k epidemiím, při kterých tamní kmeny přišly až o 90 procent svých členů. To zcela zásadně snížilo jejich možnost bránit se obsazování a úspěšných evropských kolonií na pobřeží dnešních USA začalo přibývat.

Příchod moru

A když už jsme ty morové epidemie zmínili, krátce si připomeňme, že i ty měly zcela zásadní vliv na vývoj řady oblastí světa v našem geopolitickém sousedství. Historici dnes spekulují, že měla nejspíše poměrně znatelný vliv na rozšíření islámu.

Pandemie způsobená bakterií Yersinia pestis propukla v roce 541 v Etiopii, odkud se nejprve dostala do Egypta. Podle vládnoucího císaře dostala název justiniánský mor. Prohnala se jako smršť celým Středomořím a pronikla až do Galie a Irska. Mor se několikrát vrátil, takže v rozmezí let 541 až 750 mu podle historiků padlo za oběť dokonce 30 až 50 milionů lidí.

Pandemie na dlouhou dobu zlomila vojenskou moc Byzance, což umožnilo rozšíření islámu ve Středomoří. Mor měl silný dopad na ekonomiku, kulturu a společnost východořímské říše i dalších oblastí Evropy a Asie. Epidemie se pak opakovaně vracely a cyklicky se opakovaly zhruba jednou za čtyři roky.

Co jsme si vypěstovali…

Nestačí se připravovat pouze na opakování válek, které jsme vyhráli. Původci nemocí zvládnou využít i nové příležitosti, které jim nabídneme. Dobrým příkladem může být tuberkulóza. Ta s námi je tisíce let, zřejmě zhruba od doby, kdy se lidé usadili ve víceméně trvalých sídlech. Původně šlo skutečně zřejmě o nemoc zvířat (zoonáza), která se ne zcela přesně známo kdy a jak změnila na lidskou nemoc.

Dlouho dobu s námi žila jako zřejmě poměrně vzácná choroba, která nezpůsobovala žádné velké epidemie. To se ovšem během evropského novověku postupně změnilo. V rychle rostoucích evropských městech tuberkulóza (a samozřejmě nejen ta) našla ideální semeniště. V nich se dokázala konečně šířit ve větším měřítku a stát se všudypřítomnou. Nemoci vlastně byly neodlučnou součástí velkých měst a úmrtnost byla tak vysoká, že bez neustálého přísunu nových „duší“ z venkova by metropole vymíraly.

I díky těmto podmínkám se z tuberkulózy stala v podstatě velká celosvětová epidemie – pandemie, která v období evropského kolonialismu vycestovala do celého světa. A která díky vznikům kmenů odolných proti antibiotikům trápí lidstvo dodnes. Přestože počet obětí je samozřejmě řádově nižší než například před sto lety.

…si už sami vyléčíme

Městské civilizace byly zřejmě z nezanedbatelné míry formovány prakticky neustávajícími epidemiemi a jejich původci, ale nakonec se dokázaly od tohoto vlivu do značné míry osvobodit: Infekční nemoci představují pro zdravotnictví vyspělých zemí v podstatě nepříliš významný problém.

Právě úspěšný boj s infekčními nemocemi díky lepšímu očkování, léčbě, hygieně, stravování atp. je podle statistických srovnání hlavní důvod, proč se dožíváme o tolik vyššího průměrného věku než naši předkové.

Tak třeba průměrný pětiletý chlapec ve viktoriánské Anglii mohl očekávat, že se dožije cca 75 let. Dívky 73 let. Obojí jsou to hodnoty zcela srovnatelné s očekávanou mírou dožití dnešních Britů, hlavně těch z nižších sociálních vrstev. Rozdíl byl ovšem v tom, kolik dětí se oněch pěti let dožilo.

Ještě v průběhů 19. století leckde v Evropě platilo, že pátých narozenin se nedožije každý druhý narozený. V České republice v poslední dekádě zemřely před dosažením 5. roku věku zhruba 3 z 1000 narozených dětí. Dětská úmrtnost do dosažení pěti let tedy klesla z 50 na 0,3 procenta.

Epidemie SARS-CoV-2 s touto konkrétní statistikou nijak nezahýbá, protože je nejnebezpečnější úplně jiné věkové skupině. Ale mohla by posloužit jako připomenutí toho, že naše svoboda od infekčních onemocnění není samozřejmá.

Epidemie byly a budou

Žijeme v době, které by podle některých odborníků nejlépe slušel název antropocén, tedy „věk člověka“. Člověkem vyrobené „věci“ už mají stejnou hmotnost jako veškerá příroda, sféra našeho vlivu se stále rozšiřuje, a tak nové viry či bakterie tak mají stále více příležitostí se s námi setkat.

A také velmi dobrou „motivaci“, proč to udělat. Protože člověk je hojně rozšířený hostitel – výrazně rozšířenější než jiní velcí savci. Navíc žijící v podmínkách, které jsou pro přenos některých infekčních onemocnění vysloveně ideální. Třeba právě respiračních onemocnění podobných tomu, které způsobuje virus SARS-CoV-2.

Není žádný důvod myslet si, že o podobný „přeskok“ ze zvířete na člověka se v příštích letech nepokusí celá řada dalších neviditelných škůdců. V tomhle se máme ještě na co těšit.

ČTĚTE DÁLE:

• Huawei Connect: Zelená budoucnost a rozvoj digitálního světa
• Už polovina světové populace může využívat 5G a chystá se 5.5G
• Huawei pomáhá tvořit zelený a klimaticky neutrální svět
• Dron s 5G je budoucnost zemědělství, ukazuje Huawei
• Řecký národní park chrání s pomocí Huaweie zvukový štít

5G 5G procesor 5G smartphone 5G smartphony 5G sítě Apple Astra Zeneca covid covid-19 Dezinformace dimensity ericsson fake news hoax huawei iphone konspirace Koronavirus mediatek Motorola nejlevnější 5G smartphone novinka O2 očkování očkování covid-19 Pfizer pokrytí procesor práce na dálku práce z domova připojení qualcomm realme rozvoj samsung smartphone snapdragon statistika t-mobile technologie vakcinace Vakcína vakcína covid vakcína mRNA xiaomi