Ohnisko koronaviru Wu-chan. Kolik lidí virus skolil a jak ho přemohli?
Město Wu-chan sice není rozhodně malé, má zhruba 11 milionů obyvatel, ale svět ho poznal až jako ohnisko koronaviru SARS-CoV-2. Jak vážná byla ale wu-chanská epidemie? A kolik lidí ve městě se vlastně infikovalo?
Dnes nedokážeme odpovědně říci, zda virus vznikl právě ve Wu-chanu, či ohnisko koronaviru bylo ve skutečnosti jinde. Mohlo to být i v jeho okolí, nebo třeba úplně jinde.
Ve Wu-chanu ho ovšem odborníci (a se zpožděním i místní čínské úřady) poprvé zaznamenali. A právě z tohoto města se pak virus později popsaný jako SARS-CoV-2 vydal víceméně do celého světa.
Jak vážná ale zdejší epidemie byla a kolik lidí se nakazilo, než byl Wu-chan jako ohnisko koronaviru odříznut od zbytku světa? A jak se zde následně podařilo prakticky úplně virus potlačit?
Ohnisko koronaviru ve studii
Zatím nejlepší odpověď na tuto otázku nabízí práce čínského týmu zveřejněná 20. března ve špičkovém časopise The Lancet. Vědci, kteří pocházejí z několika čínských výzkumných institucí, do ní zahrnuli poměrně velký vzorek lidí ze zhruba 3500 domácností ve Wu-chanu.
Celkem tak měli ve studii ca 9500 lidí z domnělého ohniska koronaviru, kteří splňovali podmínky pro účast (například to, že dotyční ve městě byli v době, kdy ho virus zasáhl). Všem vědci odebrali vzorky krve, aby v nich změřili přítomnost protilátek proti viru SARS-CoV-2.
Měření proběhlo v dubnu 2020, tedy těsně po ukončení lock-downu ve městě. Ten mimochodem skončil prakticky plošným testováním zhruba deseti milionů lidí. Pozitivně otestovaných v tomto ohnisku koronaviru bylo cca 50 tisíc lidí.
Počet nakažených ve Wu-chanu
Ukázalo se, že protilátky proti viru mělo – a infekci tedy prodělalo – zhruba sedm procent lidí z vybraného vzorku. Když se tento údaj rozšíří na celé město, což by vzhledem k vybranému vzorku mělo být možné, bylo v něm 600 až 750 tisíc nemocných. Tedy výrazně víc než odhalilo testování.
Zhruba 80 procent z těch, u kterých byly protilátky zjištěny, si žádné příznaky infekce nevybavilo. To je překvapivě hodně, obvykle se odhaduje, že bez příznaků je cca 40 až 45 procent nakažených. Samozřejmě také mohli mít nějaké velmi lehké příznaky, na které už zapomněli.
Na druhou stranu ve Wu-chanu úřady všechny během epidemie napomínali, aby u sebe sledovali možné příznaky a poznamenávali si je. Zapomětlivost lidí z by tak mohla být menší než za běžných okolností.
V tuto chvíli tedy těžko říci, jak výsledek interpretovat. Studie ovšem poskytla i snad ještě zajímavější a jasnější data.
Ochrana i po měsících
Na práci popisující ohnisko koronaviru je ještě zajímavější, co se dělo po prvním odběru. Autoři všechny, kdo měli pozitivní testy, pozvali na další odběry v červnu a poslední mezi říjnem a prosincem 2020.
Cílem bylo především zjistit, jak dlouho protilátky v krvi vydrží – a výsledky jsou to vlastně povzbudivé. Autoři studie zjistili, že velká část lidí, u kterých první testy odhalily přítomnost protilátek, je měla v těle i při podzimním (či zimním) testování. Pokles jejich účinnosti byl jen nízký, a většina lidí byla tedy proti infekci dobře chráněna i víc než půl roku po nákaze.
Zhruba 40 procent lidí ze zkoumaného vzorku navíc mělo v krvi dostatečné množství takzvaných neutralizačních protilátek. Ty by dle současných vědeckých poznatků měly chránit před tím, aby se virus v těle vůbec byl schopen „uchytit“.
To je možná klíč k tomu, proč se ohnisko koronaviru tak rychle vrátilo k normálnímu životu, zatímco zbytek světa s virem stále bojuje.
Rozporuplná data
Delší ochranu nicméně odhalily studie u lidí, kteří prodělali nákazu jinými nedávno vzniklými lidskými koronaviry (SARS-CoV nebo MERS-CoV). A naznačují ho i některá měření množství protilátek proti SARS-CoV-2, včetně některých (byť v některých ohledech diskutabilních) českých.
Na druhou stranu, odporuje některým jiným výsledkům o vývoji množství protilátek proti SARS-CoV-2 po infekci, ve kterých byl zjištěn rychlejší pokles množství protilátek (například v této hojně citované práci).
Výsledek z Wu-chanu tedy bude dobré potvrdit i dalšími měřeními. Skýtají ale naději, že by ochrana proti viru mohla vydržet relativně dlouho. Ať už ta po prodělané infekce, nebo získaná očkováním.
Bohužel je to ale také další (už x-té) vyvrácení představy, že získání stádní imunity může proběhnout snadno a bez velkých ztrát na životech.
ČTĚTE TAKÉ:
- Huawei Connect: Zelená budoucnost a rozvoj digitálního světa
- Už polovina světové populace může využívat 5G a chystá se 5.5G
- Huawei pomáhá tvořit zelený a klimaticky neutrální svět
- Dron s 5G je budoucnost zemědělství, ukazuje Huawei
- Řecký národní park chrání s pomocí Huaweie zvukový štít
5G 5G procesor 5G smartphone 5G smartphony 5G sítě Apple Astra Zeneca covid covid-19 Dezinformace dimensity ericsson fake news hoax huawei iphone konspirace Koronavirus mediatek Motorola nejlevnější 5G smartphone novinka O2 očkování očkování covid-19 Pfizer pokrytí procesor práce na dálku práce z domova připojení qualcomm realme rozvoj samsung smartphone snapdragon statistika t-mobile technologie vakcinace Vakcína vakcína covid vakcína mRNA xiaomi
