Jak poznat dezinformaci: 5 kroků, které byste měli udělat
Chcete se vyznat v informačním chaosu, který nás obklopuje? Řada příspěvků na internetu (a nejen na něm) není pravdivá, či je minimálně zkreslená. Těchto pět jednoduchých kroků vám pomůže s tím, jak poznat dezinformaci, fake news či hoax.
1. Zkontrolujte zdroj
První, co by vás mělo zajímat, je samotný zdroj dané informace. A to nejen z pohledu média, přes které se k vám dostala (tedy zda je to renomované médium, nebo jste o něm dosud neslyšeli), ale i odkazy uvnitř článků. Každý odpovědný novinář na zdroj informace odkazuje, takže už text, který takový odkaz neobsahuje, by ve vás měl vzbudit zdravou míru pochybnosti.
V případě, že odkaz v textu je, ověřte si v něm podané informace. Většinou se nestačí smířit s tím, že autor na zdroj odkázal. Může to být jen obezlička a platí zde známé pořekadlo Důvěřuj, ale prověřuj. Často se také stává, že autor něco třeba jen špatně pochopí a podá. Primární zdroj je vždy lepší.
Většina odkazovaných textů bude pravděpodobně v cizím jazyce, nejčastěji v angličtině. Ani to by vás však nemělo odradit. I když jazyky nevládnete, dnešní strojové překlady jsou na takové úrovni, že textu porozumíte. Pro jejich implementaci například do internetového prohlížeče poproste o pomoc technicky zdatnější. Třeba děti, nebo vnoučata.
Fake News, dezinformace, hoax. Co je co?
Falešné zprávy (Fake News) | Žánr tzv. žluté žurnalistiky (bulvární či neetické novinařiny) úmyslně šířící dezinformace či hoaxy za účelem ovlivnit a zmanipulovat příjemce. (Wikipedia) |
Dezinformace (Disinformation) | Lživá, klamná, falešná informace, která má za cíl ovlivnit úsudek a názor jedince, více osob či celé společnosti, tak aby vyvolala zdání důvěryhodnosti a pravdivosti. (Wikipedia) |
HOAX | Označuje podvod, mystifikaci či žertovnou klamnou zprávu. V elektronické komunikaci je to speciálně nevyžádaná e-mailová nebo IM zpráva, která uživatele varuje před nějakým virem, prosí o pomoc, informuje o nebezpečí, snaží se ho pobavit… Většinou obsahuje i výzvu žádající další rozeslání (Wikipedia) |
2. Ověřte autora
Pokud vás zpráva zaujala, bude mít pravděpodobně nějaký emoční základ, třeba nějakou na první pohled šokující informaci. Většina Fake News, dezinformací a hoaxů právě na tomto principu stojí. V takovém případě obzvlášť platí nejen ověřování zdroje z prvního bodu, ale i autora.
V prvé řadě by každá zpráva měla být podepsaná. Ideálně celým jménem. Zodpovědný novinář se za svou práci stydět zkrátka nebude, ba naopak. Novinářská nátura je většinou taková, že se dobře odvedenou prací naopak chlubit chce. A budovat si tím v oboru jméno. A pokud autor pod článkem podepsán skutečně je, i zde platí ono Důvěřuj, ale prověřuj. Zkuste si ono jméno aspoň letmo prověřit běžnými vyhledávacími nástroji.
Běžné jsou také takzvané autorské zkratky, což jsou povětšinou dvou- až čtyřpísmenné zkráceniny autorova jména užívaná u textů s jen malým autorským přispěním. Typicky jde o lehce doplněné agenturní zprávy, v Česku nejčastěji podepsané ČTK (Česká tisková kancelář). Může to být ale i Reuters, Bloomberg, AP či AFP. Zpravodajských agentur je celá řada. I tyto zkratky se vyplatí opět prověřit, výsledky hledání leccos napoví.
3. Přečtěte si celý článek
Nekonzumujte jen titulky a úvodní odstavec textu, takzvaný perex. Ty by sice měly ideálně přesně sdělit, co od článku čekat, ale nikdy nepoví vše. Většinou jde spíše o novinářskou zkratku k nalákání čtenáře. Obezřetnost by pak automaticky měly vyvolat právě takové texty, které ve vás vybudí emoci třeba skrze šokující informaci. Udělejte si čas, text rozklikněte, pročtěte celý a ověřte zdroje i autora.
4. Ověřte téma v jiném médiu
Základní způsob, jak poznat dezinformaci, je už jen samotné ověření zprávy u jiného relevantního média. Pokud tak uvidíte nějakou zprávu, která ve vás budí podezření, zadejte do vyhledávače klíčová slova, která podle vás téma dobře definují. A podívejte se, na kolika serverech taková zpráva vyšla. Přičemž i zde platí: nespoléhejte jen na titulek a perex.
5. Nejste si jistí? Poraďte se
Pokud zodpovědně učiníte čtyři kroky výše, jak poznat dezinformaci, ve vysoké míře případů budete úspěšní. Pokud by však přesto ve vás hlodal onen pověstný červíček pochybností, nebojte se zeptat svého okolí. A nezapomínejte, že člověk přirozeně věří víc tomu, o čem je už sám vnitřně přesvědčen. Mít v tomto otevřenou mysl se tak zatraceně vyplatí.
ČTĚTE DÁLE:
- Huawei Connect: Zelená budoucnost a rozvoj digitálního světa
- Už polovina světové populace může využívat 5G a chystá se 5.5G
- Huawei pomáhá tvořit zelený a klimaticky neutrální svět
- Dron s 5G je budoucnost zemědělství, ukazuje Huawei
- Řecký národní park chrání s pomocí Huaweie zvukový štít
5G 5G procesor 5G smartphone 5G smartphony 5G sítě Apple Astra Zeneca covid covid-19 Dezinformace dimensity ericsson fake news hoax huawei iphone konspirace Koronavirus mediatek Motorola nejlevnější 5G smartphone novinka O2 očkování očkování covid-19 Pfizer pokrytí procesor práce na dálku práce z domova připojení qualcomm realme rozvoj samsung smartphone snapdragon statistika t-mobile technologie vakcinace Vakcína vakcína covid vakcína mRNA xiaomi
3 reakce na “Jak poznat dezinformaci: 5 kroků, které byste měli udělat”