Vakcíny a neplodnost: mýtus, který lze snadno vysvětlit
V těžkých dobách rostou mýty a nepravdy jako houby po dešti. Jedním z mnoha, které se zatím objevily během pandemie covid-19, se týká i údajné neplodnosti po očkování žen. Tvrzení, že vakcíny proti covid-19 způsobí u žen neplodnost, jsou ale nepravdivá a lze to snadno dokázat.
Pravděpodobný původ má mýtus v dopise, který zaslali Evropské lékové agentuře dva evropští odpůrci očkování. Ti mylně tvrdili, že „vakcína obsahuje hrotovou bílkovinu zvanou syncytin-1, [která je] životně důležitá pro lidskou placentu u žen“.
Bohužel, nepravdivé zprávy se šíří rychle. Toto tvrzení se šířilo – a stále šíří – na sociálních sítích a u některých žen vyvolalo obavy z očkování vakcínou proti covid-19 a další přimělo nenechat se očkovat, přestože bylo mnohokrát vyvráceno.
Vakcíny a neplodnost: mýtus
Jistě, syncytin-1 je pro lidskou placentu životně důležitý. Zničení této bílkoviny by narušilo proces její tvorby, což by způsobilo neplodnost nebo potrat. Ale tvrzení, že vakcíny proti covid-19 buď obsahují syncytin-1, nebo informaci pro tvorbu protilátek proti němu, je nepravdivé.
Takzvaný „spike“ protein, který je na povrchu viru SARS-CoV-2 a jehož genetickou informaci dostupné vakcíny obsahují, je v některých částech skutečně se syncytinem-1 totožný. To ale není mezi bílkovinami vzácné a už vůbec to neznamená, že bílkoviny jsou stejné či velmi podobné.
Lze to připodobnit k situaci, kdy máme dvě auta se dvěma registračními značkami. Například 2EF 1234 a 2EF 3456. Přestože si jsou podobné (a mají dokonce čtyři stejné znaky, z toho tři na stejném místě), nikdo asi nebude tvrdit, že jde o stejný vůz.
Stejně tak ona podobnost mezi „spike“ proteinem a syncytinem-1 není dostatečná k tomu, aby vznikla takzvaná zkřížená imunitní reakce. Tedy stav, kdy imunitní reakce vyvolaná očkováním proti SARS-CoV-2 napadne také syncytin-1.
Ani Covid-19 neplodnost nezpůsobuje
Častým argumentem odpůrců očkování bývá, že vývoj vakcín proběhl rychle. Připomeňme jen, že tomu tak ve skutečnosti nebylo. Jen na tento v pozadí desítky let probíhající proces nebylo před pandemií tolik vidět. Nebyla po něm akutní celospolečenská poptávka.
Druhým častým argumentem je, že je stále nedostatek dat, která by to či ono tvrzení podložila. I v tomto případě však existuje argument, který je založen na zkušenosti milionů lidí. A to ten, že i virus sám, tedy SARS-CoV-2, má na svém povrchu „spike“ protein, který se podobá syncytinu-1.
Kdyby tedy obavy týkající se neplodnosti po očkování byly opodstatněné, určitě by se u infikovaných jedinců objevila imunitní reakce nejenom proti viru (a jeho „spike“ proteinu), ale také proti syncytinu-1. To by mohlo vést k poruchám plodnosti.
Poruchy plodnosti po infekci SARS-CoV-2 však nebyly zaznamenány. Není tedy ani žádný důvod se domnívat, že imunitní odpověď proti „spike“ proteinu navozená virovou infekcí se liší od imunitní odpovědi navozené vakcínou. Proto lze obavu z neplodnosti po vakcinaci uzavřít jako neopodstatněnou.
ČTĚTE DÁLE:
- Huawei Connect: Zelená budoucnost a rozvoj digitálního světa
- Už polovina světové populace může využívat 5G a chystá se 5.5G
- Huawei pomáhá tvořit zelený a klimaticky neutrální svět
- Dron s 5G je budoucnost zemědělství, ukazuje Huawei
- Řecký národní park chrání s pomocí Huaweie zvukový štít
5G 5G procesor 5G smartphone 5G smartphony 5G sítě Apple Astra Zeneca covid covid-19 Dezinformace dimensity ericsson fake news hoax huawei iphone konspirace Koronavirus mediatek Motorola nejlevnější 5G smartphone novinka O2 očkování očkování covid-19 Pfizer pokrytí procesor práce na dálku práce z domova připojení qualcomm realme rozvoj samsung smartphone snapdragon statistika t-mobile technologie vakcinace Vakcína vakcína covid vakcína mRNA xiaomi
