Antigenní testy. Co to je a proč nižší citlivost není vždycky na škodu

Co jsou to takzvané antigenní testy, které se dnes skloňují v téměř každých zprávách? Jak přesné jsou? A jaký je rozdíl oproti vysoce citlivým PCR testům? Je to právě v nížší citlivosti, což ale nemusí být vždy na škodu.

V prvním díle našeho volného seriálu o testování jsme se věnovali testům, které odvedly během pandemie zatím největší díl práce: PCR testům. Vysvětlili jsme si, proč dobře provedené PCR testy mají takovou citlivost, že těžko mohou nějaké nakažené přehlédnout. Zároveň však označí za pozitivního i toho, kdo těžko bude infekci přenášet dále.

To antigenní testy mají často problém opačný. Jednoduše řečeno, dobré antigenní testy na SARS-CoV-2 dnes velmi spolehlivě zachytí ty, kteří mají v těle viru hodně. Podstatně méně spolehlivě ovšem odhalí pacienty, kteří sice mají virus v těle, ale mají ho málo.

Antigen je označení pro jakoukoli látku, která vzbudí reakci našeho imunitního systému. V případě viru či bakterie je to nějaká část patogenu, třeba kousek jeho bílkoviny, která probudí naší obranu. Výraz antigen vznikl z anglického „antibody generator“, tedy „to, co vede ke vzniku protilátek“. 

U antigenních testů na SARS-CoV-2 je to obvykle tak, že zjišťují dvě vybrané bílkoviny (každé trochu jiné) pro tento virus charakteristické. Osvědčují se hlavně látky z charakteristického „hrotu“, který virus využívá při průniku do buněk. Když se je podaří najít ve vzorku, v testu dojde k chemické reakci, jejíž důsledky lze nějak měřit či vidět (někdy vznikne světlo, v některých se vytváří i elektrický proud).

Najít vhodné znaky pro identifikaci viru není jednoduché. Snadno se může stát, že podobné rysy bude mít nějaký jiný virus (třeba jiný koronavirus, který způsobuje běžnou rýmu) a test bude dávat zcela špatné výsledky. Spolu s dalším důvody to vede k tomu, že vývoj dostatečně přesných antigenních testů trval poměrně dlouhou dobu a skutečně spolehlivé začaly být ve větším množství dostupné až na podzim roku 2020.

Necitlivost antigenních testů není vždy na škodu

Nižší necitlivost testů oproti PCR přitom nemusí být v principu úplně špatná vlastnost. Ano, někteří lidé proklouznou metaforickým sítem testování. Ale to mohou být často lidé, kteří už těžko mohou někoho nakazit. Nákaza v jejich těle jen doznívá, virus svůj boj s imunitním systémem prohrál a ten pomalu likviduje jeho poslední zbytky v těle.

Nebo jde dokonce o lidi, kteří v těle už nemají vůbec žádný aktivní virus, ale pouze zbytky imunitou zničených virových částic. PCR testy takové zbytky najdou, a v karanténě tak může skončit někdo, kdo v ní vůbec být nemusí.

Měli bychom zmínit i nevýhody. Jednou z nich je, že test hůře zachytí i ty, kdo jsou na začátku nákazy. S poměrně malou pravděpodobností pak zachytí někoho, komu se již virus začal v těle replikovat, ale celkové množství je stále malé. Takový člověk však již druhý den snadno může být infekční.

Z toho, jak antigenní testy fungují, také vyplývá, jak by se měly ideálně používat: co nejčastěji. Tak se nejspíše nestane, že nakažený „proklouzne“ ve chvíli, kdy je množství viru v těle nízké.

Ještě neživější než obvykle

Přesně to dokládá studie Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě ze sklonku loňského roku. Je to jen jedna z mnoha podobných studií prováděných po celém světě, ale je nám blízká a zkoumala i typy testů, které se pak používaly v ČR.

Zkouška byla přínosná tím, že ověřovala, zda ve vzorku od daného pacienta je replikace schopný virus. Takový test je v principu jednoduchý, virem ze vzorku se pokouší nakazit buňky ve zkumavce. Pro běžnou praxi je takový test příliš pracný a časově náročný (a tedy drahý), ale pro ověření vlastnosti antigenních testů je to velmi dobrá pomůcka.

Ve zkoušce bylo pět typů antigenních testů vybraných ministerstvem. Výsledky testů pacientů, kteří měli v těle virus schopný nakazit buňky v laboratoři, tedy pacientů nejspíše infekčních, jsou na následujícím grafu vyznačeny plnými kolečky. Prázdná kolečka jsou výsledky na všech vzorcích s pozitivním výsledkem PCR, včetně tedy těch pacientů, u nichž se přítomnost množení schopného viru neprokázala.

Falešná pozitivita antigenních testů

Testy tedy nezachytí každého nakaženého, na druhou stranu, méně často pošlou do karantény někoho, kdo už nejspíše nikoho nenakazí. Není to dokonalý prostředek, ale vzhledem k rychlosti a nízké ceně testů (řádově nízké stovky korun) jde o efektivní prostředek, jak rychle najít nakažené, kteří mají největší potenciál nemoc dále šířit.

Samozřejmě, při častém testování hrozí falešné poplachy, tedy tzv. falešně pozitivní výsledky. Téměř žádný test není stoprocentně spolehlivý a antigenní test může ukázat na někoho, kdo virus ve skutečnosti v těle nemá. Velký problém pro jejich tvůrce je zajistit, aby test nereagoval na přítomnost některého z běžných koronavirů, které způsobují prakticky jen mírné nachlazení.

U dobrých antigenních testů není takový výsledek příliš častý. Znovu si to můžeme ilustrovat na výsledcích ze Zdravotního ústavu v Ostravě. Následující graf ukazuje, jaké bylo procento falešně pozitivních výsledků u pěti ústavem hodnocených testů. Taková vlastnost se označuje jako „specificita“. Jak vidíte, většina z nich si vedla velmi dobře a vyhlašovala „falešný poplach“ zcela výjimečně.

Evidentně jsou na trhu i produkty nepřesné a na konkrétním typu testu záleží. Rozdíly se ovšem spíše smazávají, protože ty nejhorší produkty z trhu jsou postupně obecně řečeno vytlačovány a konkurence se zvyšuje.

Přesnost antigenních testů je vysoká

I tak jsou falešně pozitivní výsledky samozřejmě problém. Pokud testujte velký počet lidí, i velmi přesné testy mohou poslat do karantény spoustu lidí bez nákazy. Když by testy například měly 95procentní specificitu a otestovalo se jimi 100 tisíc lidí, pošlou do karantény 5000 lidí zbytečně.

PCR, citlivý král. Jak fungují testy na SARS-CoV-2

Ovšem, specificita dobrých antigenních testů by měla být velmi vysoká, přes 99 procent. Při správném odběru se může dokonce velmi těsně blížit 100 procentům. Falešných poplachů by tedy mělo být poměrně málo. A dosavadní praktické zkušenosti nasvědčují, že tomu tak skutečně je.

Problém se navíc řeší. Například v případě testování veřejnosti lidé s pozitivním výsledkem, kteří nemají příznaky nemoci, jdou ještě na kontrolní PCR test. Ten by většinu falešných poplachů měl odstranit. A ti, kdo mají výsledek v obou testech potvrzený, si nákazou mohou být o to jistější. I taková informace má svůj smysl a cenu.

ČTĚTE DÁLE:

• Huawei Connect: Zelená budoucnost a rozvoj digitálního světa
• Už polovina světové populace může využívat 5G a chystá se 5.5G
• Huawei pomáhá tvořit zelený a klimaticky neutrální svět
• Dron s 5G je budoucnost zemědělství, ukazuje Huawei
• Řecký národní park chrání s pomocí Huaweie zvukový štít

5G 5G procesor 5G smartphone 5G smartphony 5G sítě Apple Astra Zeneca covid covid-19 Dezinformace dimensity ericsson fake news hoax huawei iphone konspirace Koronavirus mediatek Motorola nejlevnější 5G smartphone novinka O2 očkování očkování covid-19 Pfizer pokrytí procesor práce na dálku práce z domova připojení qualcomm realme rozvoj samsung smartphone snapdragon statistika t-mobile technologie vakcinace Vakcína vakcína covid vakcína mRNA xiaomi