Krevní sraženiny po očkování. Kdo je ohrožen?
Krevní sraženiny se po očkování vakcínami proti covid-19 objevují vzácně. I proto je zatím složité říci, kdo patří mezi ohroženou skupinu. Dat je zkrátka málo. Zdá se ale, že oproti samotné nemoci covid-19 je toto riziko spojeno hlavně s mladšími ročníky.
V předchozích textech o neobvyklých krevních sraženinách jsme již vysvětlili, že četnost výskytu sraženiny po očkování je velmi vzácný. Přesto jen v Německu evidují přes 40 případů a třeba v Norsku se zdá být problém z neznámého důvodu výrazně častější.
Reakce organismu v podobě tvorby krevních sraženin po očkování byla nazvaná VITT (vaccine-induced immune thrombotic thrombocytopenia, tedy „vakcínou vyvolaná imunitní trombotická trombocytopenie“). Jedním z hlavních varovných signálů VITT jsou pak silné bolesti hlavy.
Naštěstí se tak zdá, že podobné vážné problémy lze poměrně dobře odlišit od jiných vedlejších příznaků očkování. Není však stále zcela jasné, komu přesně hrozí největší riziko výskytu VITT.
Krevní sraženiny po očkování ohrožují hlavně mladší
Dosavadní poznatky už nicméně ukazují alespoň hlavní obrysy možné skupiny ohrožených. Zatímco samotný covid-19, jak je známo, ohrožuje především starší ročníky, krevní sraženiny po očkování zas ty mladší.
Například 11 prvních ze zmíněných desítek německých pacientů bylo ve věku 22 až 49 let, s mediánem 36 let (tedy polovině bylo pod 36, polovině přes 36). V Norsku šlo o pacienty ve věku 32 až 54 let.
A i z pohledu pohlaví je to u krevních sraženin po očkoání oproti covid-19 tak nějak opačně. Ohroženější se totiž zdají být ženy, zatímco covid-19 ohrožuje spíše muže.
V tomto ohledu ale statistika není zatím příliš jasná. Ovlivnit ji mohl například fakt, že vakcínou AstraZeneca se očkovala řada zdravotníků, mezi kterými prakticky ve všech dotčených zemích ženy převažují.
Nejen AstraZeneca, ale i Johnson&Johnson
Je tedy naprosto logické a pochopitelné, že řada evropských zemí přistoupila k omezení očkování látkou AstraZeneca (a později i Janssen od Johnson&Johnson, u níž se objevují podobné reakce) u mladších ročníků. Konkrétní věk se v různých zemích liší, ovšem i to má svůj důvod: míra rizika se může velmi výrazně lišit dle míry rozšíření nákazy v místě.
V České republice je tak přínos očkování výrazně vyšší než například v Dánsku, které už AstraZenecu zřejmě nebude používat vůbec. Obzvláště v situaci, kdy ještě nemáme proočkované lidi starší 65 let, u kterých je zároveň vyšší riziko komplikací v důsledku infekce SARS-CoV-2.
ČTĚTE TAKÉ:
- Huawei Connect: Zelená budoucnost a rozvoj digitálního světa
- Už polovina světové populace může využívat 5G a chystá se 5.5G
- Huawei pomáhá tvořit zelený a klimaticky neutrální svět
- Dron s 5G je budoucnost zemědělství, ukazuje Huawei
- Řecký národní park chrání s pomocí Huaweie zvukový štít
5G 5G procesor 5G smartphone 5G smartphony 5G sítě Apple Astra Zeneca covid covid-19 Dezinformace dimensity ericsson fake news hoax huawei iphone konspirace Koronavirus mediatek Motorola nejlevnější 5G smartphone novinka O2 očkování očkování covid-19 Pfizer pokrytí procesor práce na dálku práce z domova připojení qualcomm realme rozvoj samsung smartphone snapdragon statistika t-mobile technologie vakcinace Vakcína vakcína covid vakcína mRNA xiaomi
