Fake News se šíří hlavně na sociálních sítích. Twitter i Facebook jim vyhlásily válku
Pracujeme na zastavení dezinformací a falešných zpráv. Tak zní oficiální prohlášení jedné z nejúspěšnějších a nejrozšířenějších světových sociálních sítí Facebook a podobně se k Fake News staví i neméně úspěšný Twitter. Že boj s těmito polopravdami či zjevnými výmysly myslejí vážně, dokázaly sítě už na mnoha příkladech. Twitter třeba u Donalda Trumpa, Facebook pak nedávno v případu australské kuchařské celebrity Peta Evanse.
„Víme, že lidé chtějí na Facebooku vidět přesné informace. A my také,“ stojí ve zmíněném prohlášení populární sociální sítě. Falešné zprávy, neboli Fake News, ale i takzvané hoaxy či dezinformace, podle něj škodí společnosti, snižují informovanost světa a narušují důvěru v jejich platformu.
Falešné zprávy (Fake News) | Žánr tzv. žluté žurnalistiky (bulvární či neetické novinařiny) úmyslně šířící dezinformace či hoaxy za účelem ovlivnit a zmanipulovat příjemce. (Wikipedia) |
Dezinformace (Disinformation) | Lživá, klamná, falešná informace, která má za cíl ovlivnit úsudek a názor jedince, více osob či celé společnosti, tak aby vyvolala zdání důvěryhodnosti a pravdivosti. (Wikipedia) |
HOAX | Označuje podvod, mystifikaci či žertovnou klamnou zprávu. V elektronické komunikaci je to speciálně nevyžádaná e-mailová nebo IM zpráva, která uživatele varuje před nějakým virem, prosí o pomoc, informuje o nebezpečí, snaží se ho pobavit… Většinou obsahuje i výzvu žádající další rozeslání (Wikipedia) |
Facebook přitom připomíná, že to není nový fenomén, vzhledem k vyšší globalizaci je ovšem v posledních letech mnohem viditelnější a tím i nebezpečnější. „Technologické společnosti, mediální společnosti, redakce, učitelé – všichni máme odpovědnost podílet se na řešení tohoto problému,“ apeluje firma amerického multimiliardáře Marka Zuckerberga.
Většina falešných zpráv je dle Facebooku finančně motivována, proto v boji proti nim mimo jiné sleduje největší ekonomické pobídky a obchody. Současně vyvíjí také nové technologie pro strojové učení, které jsou schopny s dezinformacemi a Fake News automatizovaně bojovat, a zaměřuje se i na vyšší šíření pravdivých a ověřených zpráv.
Sociální síť mimo jiné spolupracuje s externími „fact-checkery“ (o Fact-checkingu čtěte více zde), kteří dané informace složitě manuálně ověřují. Už dnes však mají k rukám automatizovné nástroje, které jim pomáhají podvody odhalovat. „Pravidelně vylepšujeme také detekci falešných účtů, díky čemuž je šíření spamu mnohem těžší,“ uvádějí vývojáři sociální platformy.
Je to hoax, hlásí nově Twitter
Twitter, rovněž původem americká sociální síť, pak v květnu vyhlásila falešným zprávám konec (Game Over for Fake News). V posledním roce musel stejně jako Facebook bojovat zejména s dezinformacemi k nemoci covid-19 či Fake News o koronaviru, ale i celosvětově velmi sledovaným americkým prezidentským volbám.
Zprvu kvůli této snaze čelil velké kritice, jelikož nové nástroje zaváděl postupně a zdálo se, že vždy jen vyhověl protiběžnému názorovému proudu, jemuž se daný názor nelíbil. Riskoval tím svou reputaci, kterou však s oficiálním představením nových nástrojů pro boj s dezinformacemi a Fake News získal rychle zpět.
Twitter mimo jiné přidal novou funkci, která na nejsledovanějších účtech označuje daný tweet po prověření štítkem, pokud je daný příspěvek zavádějící či jinak nevhodný. Současně k takovému příspěvku přidá relevantní odkaz, kde se mohou lidé o tématu dozvědět více.
„Zavádíme nové štítky a varovné zprávy, které poskytnou další kontext a informace o některých tweetech obsahujících sporné nebo zavádějící informace týkající se covid-19,“ uvedl Twitter v oficiální prohlášení poté, co se na jeho síti začaly masivně šířit dezinformace či falešné zprávy týkající se pandemie koronaviru, nemoci covid-19 či vakcínách proti ní.
Firma se tehdy zavázala, že falešné či zavádějící zprávy bude třídit a označovat dle tří kategorií:
- zavádějící informace (dezinformace) definované jako nepravdivá či zavádějící tvrzení, která jsou potvrzena odbornou autoritou na dané téma, především pak nezávislými zdravotními orgány
- sporná tvrzení, v nichž se záměrně či nevědomky zpochybňuje zjevná a mnoha relevantními zdroji potvrzená realita
- neověřená tvrzení, kam Twitter řadí v době sdílení dosud nepotvrzené informace s celospolečenským dosahem
I Twitter se navíc snaží proces vyhodnocování dezinformací, hoaxů a Fake News zautomatizovat. Sám proto uznává, že nelze zcela vyloučit mylná označení. „S víc než 300 miliony aktivních uživatelů měsíčně je objem dat generovaných na Twitteru obrovský. Vyhodnotit veškeré příspěvky a vyloučit tak omyl je pro vývojáře Twitteru velmi náročná práce,“ uvedl. Většinou však funguje nástroj, dosud opřený rovněž o fact-checking, správně.
Během prvních dvou týdnů od zavedení nových zásad Twitter odstranil víc než 1100 tweetů obsahujících zavádějící a potenciálně škodlivý obsah. „Automatizované systémy navíc zpochybnily víc než 1,5 milionu účtů, které se zaměřovaly na diskuse kolem covid-19 se spamovým nebo manipulativním chováním,“ dodala firma, která své nástroje dále vylepšuje.
Dezinformátor Trump
Svět už také žije prvními viditelnými případy, u kterých daná sociální síť dle nově vyhlášených postupů zasáhla. Rozruch například vyvolal hojně sledovaný twitterový účet amerického prezidenta Donalda Trumpa (88,5 milionu sledujících), u něhož Twitter jen během 24 dní ode dne celosvětově sledovaných prezidentských voleb v USA přidal varovné štítky ke 200 tweetům a příspěvkům prezidenta. Za nepravdivé, sporné či zavádějící tak označil zhruba 30 procent jeho aktivity.
Sociální síť posléze uvedla, že se jí díky takto označeným příspěvkům (příklad viz výše) podařilo snížit o 29 % jejich citování, tedy takzvaný „retweet“ či „přesdílení“. Celkově pak tweety označené jako dezinformace představovaly podle Twitteru přibližně 0,2 % všech tweetů zveřejněných o amerických volbách od 27. října do 11. listopadu.
Twitter ve svém oznámení rovněž uvedl, že do budoucna bude i nadále zavádět nové štítky, jejichž cílem je zabránit šíření dezinformací, Fake News či hoaxů (slovníček pojmů najdete na začátku textu).
Smazaný Facebook „šéfa“ Evanse
Facebook pak v poslední době tvrdě zasáhl například proti populárnímu účtu australského šéfkuchaře Peta Evense. Profil tamní televizní hvězdy, který měl na 1,5 milionu sledujících, podle vyjádření této sociální sítě neustále porušoval její zásady a po několika dílčích zásazích ho rovnou celý smazala. „Nedopustíme, aby kdokoli sdílel dezinformace o covid-19 s bezprostřední hrozbou fyzické újmy,“ uvedla dle BBC mimo jiné firma.
Zatímco fanoušci této kuchařské celebrity neskrývají rozhořčení, sám Evans zásah Facebooku označil na svém stále aktivním účtu na Instagramu (rovněž ve vlastnictví Facebooku) za pozitivní krok, jelikož se tak stává „jedním z katalyzátorů diskuse o velmi důležitém tématu – svobodě projevu.“ Ta se přitom stává mantrou lidí, kteří podobné výmysly účelově šíří. Evans na svém profilu pravidelně sdílel prokázané dezinformace o nemoci covid-19 a vakcínách proti ní, ale i o spojení sítí 5G s pandemií koronaviru.
BBC přitom upozorňuje, že Evans už dříve čelil kritice zdravotních expertů za propagaci „pseudovědy o stravě a léčbě rakoviny“. V roce 2017 ho dokonce obvinila Australská lékařská asociace z ohrožení života, když šířil smyšlené zprávy o výhodách určitých látek v opalovacích krémech.
Těžký boj s dezinformacemi
Obě zmíněné sociální platformy přitom nejsou ani zdaleka ve svém boji s dezinformacemi a Fake News osamocené. Podobně se k nim staví i další populární sítě, vzhledem k menší rozšířenosti však není jejich postup tolik patrný a sledovaný. Facebook i Twitter navíc otevřeně přiznávají, že boj s tímto fenoménem není snadný a nástroje strojového učení, které obě platformy nezávisle na sobě vyvíjejí, nejsou neomylné.
Facebook proto nad rámec již uvedeného například spolupracuje s předními zpravodajskými organizacemi na projektu facebookové žurnalistiky, který má lidem pomoci získávat lepší a kvalitnější informace o tom, co čtou. A připojil se také k iniciativě News Integrity, která se zaměřuje na šíření myšlenky informovaného úsudku.
Principem tohoto fondu, v němž působí i společnosti jako Mozilla, AppNexus, Betaworks a řada nadací (Fordova nadace, Nadace Johna S. a Jamese L. Knighta, Tow Foundation…) je rozvíjení zpravodajské gramotnosti, zvyšování důvěry v žurnalistiku a financování aplikovaného výzkumu a projektů na dané téma.
„Doufáme, že tím pokročíme směrem k omezení šíření falešných zpráv – a k budování informovanější komunity na Facebooku,“ uvedla firma.
ČTĚTE DÁLE:
- Huawei Connect: Zelená budoucnost a rozvoj digitálního světa
- Už polovina světové populace může využívat 5G a chystá se 5.5G
- Huawei pomáhá tvořit zelený a klimaticky neutrální svět
- Dron s 5G je budoucnost zemědělství, ukazuje Huawei
- Řecký národní park chrání s pomocí Huaweie zvukový štít
5G 5G procesor 5G smartphone 5G smartphony 5G sítě Apple Astra Zeneca covid covid-19 Dezinformace dimensity ericsson fake news hoax huawei iphone konspirace Koronavirus mediatek Motorola nejlevnější 5G smartphone novinka O2 očkování očkování covid-19 Pfizer pokrytí procesor práce na dálku práce z domova připojení qualcomm realme rozvoj samsung smartphone snapdragon statistika t-mobile technologie vakcinace Vakcína vakcína covid vakcína mRNA xiaomi
2 reakce na “Fake News se šíří hlavně na sociálních sítích. Twitter i Facebook jim vyhlásily válku”